Listopad 2010

BEST COLOR-NEJ BARVA

18. listopadu 2010 v 13:44 | Misa.K |  ->Ankety<-
Ahojky všem , založila jsem anketu - NEJ BARVA a najdete ji pod tímto článkem - když kliknete na komentiky nebo jednoduše vlevo na mém blogu , kde mám ankety ;-) . Můžu vás poprosit o váš hlásek ?? Stačí kliknout na barvu , kterou máte nejradsi ;-).Děkuujuuuu a ahojky Míša.

*Dračí pouto 7* - nebezpečí

18. listopadu 2010 v 13:26 | *Michelle* |  *Dračí pouto*

Dračí pouto 7 - nebezpečí

Ve svém spánku jsem se nechávala unést svým snem.Byl to velmi nesrozumitelný sen,ale připadal my tak živý.V okamžiku , kdy jsem ho konečně začala chápat mě probudila Minora.Hrála na roh , aby nás probudila.Oblékla jsem se a běžela s Ondrou dolů za Minorou.Ondrovi přikázala ať jde k řece s Arturem a naučí ho létat.Eragon stál vedle mě.Minora se otočila zpátky ke mně a jelikož věděla , že Eragon se už naučil létat řekla mi : ,,Ty se dnes naučíš používat pořádně svůj meč.´´Vytáhla jsem si svůj meč a připravila jsem se k boji.Minora na mě zaútočila jako první.Porazila mě jednou ranou.Pomohla mi vstát a přikázala mi , abych opakoval to , co dělá ona.Cvičila jsem s ní asi 3 hodiny.Porazit jsem ji ovšem ještě nedokázala.Najednou jsme s Minorou slyšeli jak na nás z dálky volá Ondra.Přiběhl k nám a za ním letěl Artur.Chtěli jsme se s Ondrou zeptat co máme za další úkol , ale Minora promluvila dříve : ,,Lauro ty teď půjdeš hledat přísady do lektvaru Měsíční svit.Ty Ondro půjdeš s ní a přineseš mi krev medvěda!´´Nečekali jsme a hned jsme si běžely pro své váčky. Eragon s Arturem nám stáli po boku.Vydali jsme se spolu do lesa.Domluvili jsme se , že nejprve najdeme ty přísady.Věděli jsme z našich minulých výcviků o lektvaru Měsíční svit všechno.V hlavě jsem si říkala , že potřebujeme : květinu Jasmínu , špetku čisté vody z řeky , červený mech , oranžovou houbu a chlupy z modrého vlka.Ondra mi řekl : ,,Pro květinu Jasmínu a červený mech musíme vylézt na tuhle horu.´´Otočila jsem se směrem kam ukazoval a uviděla jsem velkou horu.Chtěli jsme začít šplhat , ale v tom nás Eragon s Arturem zatahali. Nám to hned došlo.Oni nám chtějí dokázat , že jsou velmi užiteční , pomyslela jsem si.Řekli jsme jim , co mají přinést.Vzlétli do výšky a rázem byli na vrcholu hory.Přilétli dolů , Eragon držel v puse červený mech a Artur držel květinu Jasmínu.Pochválili jsme je a šli jsme dál.Zastavili jsme se u řeky,kde jsme nabrali trochu čisté vody.Ondra mě zavolal , abych se šla podívat.Přiběhla jsem k němu a uviděla jak se snaží najít oranžovou houbu mezi tuctem hub.Začala jsem mu také pomáhat.Hledali jsme pořád tu houbu , ale nenašli jsme ji.V tom se před námi zjevila stará stařena a chraptivým hlasem promluvila : ,,Tento les skrývá spoustu tajemství, které byli a stále budou skrytá.´´Přišla k nám blíže a my jsme se jí trochu báli...Najednou mě chytila za ruku a vložila mi do ní oranžovou houbu.Chtěla jsem jí poděkovat , ale rázem zmizela.Ondra i já jsme tam chvíli nehybně stáli , ale potom jsme se vzchopili.Nechápali jsme co se nám snažila říct , ani proč nám dala tu houbu.Přesto jsme ale byli rádi , že máme konečně tu houbu.Teď už nám zbývala poslední přísada - chlup z modrého vlka.Domluvili jsme se , že se rozdělíme.Já s Eragonem jsme se vydali dál.Ondra s Arturem se zase vydali opačným směrem.Pomalu jsem šla s Eragonem dál a dál do hlubokého lesa.Les byl strašidelný.Chtěla jsem jít dál , ale najednou jsem uslyšela , že se něco šustlo v keři.Otočila jsem se a uviděla jsem smečku modrých vlků.Vrhli se na mě a já jsem stihla svým mečem zabít tři vlky.Ten největší stál pevně na nohou s vytaženými drápy a cenil na mě své velké zuby .V boji s těmi třemi vlky jsem upadla , takže jsem ležela na zemi , když se na mě vrhnul.Skočil po mně a než jsem ho svými zbylými silami stihla zabít sekl mě svými drápy do nohy.Ležela jsem bezmocně na zemi a vedle mě trhal Eragon vlka.Eragon vzlétl do nebe a já jsem nevěděla kam letí.Po chvilce přivedl Eragon Ondru.Ten mi pomohl se posadit a obvázal mi nohu šátkem , který měl u sebe.Potom vytrhl chlup z vlka , který byl potrhaný a rozkousaný od Eragona.Ondra mě chtěl zvednout , ale najednou uslyšel v křoví rachot.Otočil se a já jsem viděla obrovského medvěda.Stál tam a vražedným pohledem nás sledoval.Vytáhla jsem svůj meč a hodila ho Ondrovi.Chytil ho a medvěda zabil.Eragon s Arturem mu pomáhali.Já jsem byla naštvaná , že se nemůžu zvednout a pomoct jim.Tak jsem aspoň vytáhla svoji dýku a hodila jsem ji po medvědovi.Ondra si vzal pár kapek medvědí krve a šel zpátky ke mně.Vzal mě do náručí a odešel se mnou domů.Tam jsme odevzdali Minoře všechny věci , které po nás chtěla.Pochválila nás a začala připravovat Měsíční svit.Mezitím jsem sténala nad poraněnou nohou.Bolest byla nesnesitelná , protože naneštěstí mají modrý vlci ve svých drápech jedovatou látku.Když byl už lektvar hotový nalila mi kapku na nohu.Mě nikdy nebylo jasné proč se lektvar jmenuje Měsíční svit.Ale teď mi to došlo.Když kapka dopadla na moji nohu,vyšel z ní záblesk stejný , jako kdyby vyšel měsíc.Moje rána už byla zahojená.Zvedla jsem se a poděkovala jsem Ondrovi i Minoře.Už byl večer tak jsme šli spát.Chvíli jsme si s Ondrou ještě povídali o té staré stařeně a potom jsme šli spát.Usnula jsem během chvilky , protože jsem po dnešku byla opravdu velmi unavená.

*Dračí pouto 6* - Příprava na misi

6. listopadu 2010 v 12:09 | *Michelle* |  *Dračí pouto*

Dračí pouto 6. - Příprava na misi

Ráno mě probudilo sluníčko , které svítalo skrze mé okno.Cítila jsem jak mě za nos lehounce šimrá vábivá vůně.Otevřela jsem pomaličku oči. Vstala jsem a šla se podívat co tady tak krásně voní.Uviděla jsem mamku a taťku jak připravují k snídani lívance.Šla jsem se obléknout a po té se nasnídat.Po skvělé snídani jsem připravila Eragona a šla na výcvik.Po cestě jsem jako obvykle potkala Ondru.Přiběhli jsme na výcvik , seřadili se mezi ostatní a čekali .Když přišla pani učitelka všichni jsme ztichli.Za ní šli učitelé boje a naši budoucí trenéři.Dneska si trenéři vyberou své žáky.Na každého učitele vyjdou vždy dva z nás.Trenéři začali číst naše jména.Netrpělivě jsme všichni čekali až přečtou naše jméno.Najednou trenérka Minora přečetla mě a Ondru.Ona je Minora jedna z nejznámějších trenérek.V hlavě mi problesklo , že my s Ondrou máme obrovské štěstí.Minora má dlouhé blonďaté vlasy a tmavě modré oči.Odvedla nás pryč a představila se nám.Potom nám řekla ,,Zítra pojedeme na cvičiště ve městečku Starword.Začnu vás učit a připravovat na mise , které budete mít až se vrátíme po měsíci domů.´´Chvíli nám ještě vysvětlovala různá pravidla.Potom jsme měli jít domů si zabalit.Ondra byl nadšený , protože se těšil stejně jako já na výcvik.Běžela jsem domů a domluvila jsem se s Ondrou , že se sejdeme za 2 hodiny.Doma jsem to oznámila.Začala jsem si balit pro sebe i Eragona.Rozloučila jsem se s mamkou a taťkou a běžela jsem za Ondrou.Setkali jsme se s Minorou , která už na nás čekala.Jeli jsme tam asi den.Když jsme dorazili na místo porozhlédla jsem se kolem sebe.Krajina byla krásná a před námi byla menší chalupa.V té tu budeme bydlet.Vešli jsme dovnitř a rozdělili jsme si pokoje. Minora bude spát v prvním patře a mi s Ondrou máme pokoje ve druhém patře.Vybalila jsem si a připravila pelíšek pro Eragona.Ondra už měl také vybaleno, tak jsme se rozhodli , že se projdeme.Šli jsme k malé řece a sedli si u ní. Povídali jsme si, zatímco Eragon s Arturem si spolu hráli.Mezitím jsem Ondrovi pověděla o tom , že jsem u Lary četla její myšlenky.Nevěděla jsem jak , ale naučila jsem se to. Ondra na mě chvíli zíral s otevřenou pusou a potom mi řekl , že to je super.Když jsme tam tak seděli zaslechli jsme , že se něco šustlo v křoví.Otočili jsme se a uviděli dva Bíle nebezpečné vlky.Rychle jsem vytáhla svoji dýku. Ondra mezitím stál vedle mě a taky měl v ruce dýku.,,Já si beru tmavšího.´´ zašeptala jsem potichu Ondrovi.Vlci se na nás vrhli.Ještě něž se stihly do nás zakousnout, sekli jsme do nich dýkami.Oba dva vlci padli.Schovali jsme si dýky a raději už jsme šli do chalupy.Minora samozřejmě umí číst myšlenky , takže nám řekla ať si příšte dáváme větší pozor. Šli jsme s Ondrou do mého pokoje a začali jsme si povídat o tom , co nás zítra asi bude čekat.Pak jsme si hráli s Eragonem a Arturem.Ti dva si na sebe naštěstí už zvykli.Když jsme uslyšeli Minoru jak nás volá , rychle jsme k ní přiběhli. Dala nám spoustu nových zbraní , se kterými se od zítřka začneme učit bojovat. Mě řekla , že budu trénovat boj a spoustu jiných věcích , protože jsem prý nadaná.Ondra se bude také učit bojovat jako já a taky se bude učit i jiné věci. Dále nám řekla pár pravidel , které budeme muset dodržovat.Také nám řekla , že zítra začínáme v 5:00 ráno. Z toho jsem zrovna moc nadšená nebyla.Ale když jsem si uvědomila , že se mi plní můj sen, měla jsem hned lepší náladu.Potom jsme už museli jít spát . Připravila jsem sebe i Eragona na spaní. Sedla jsem si na postel a vzala jsem si na klín Eragona.Začala jsem se s ním mazlit , přitom jsem mu povídala spoustu věcí.Také jsem se zaměřila na Eragonovu mysl , ale nemohla jsem mu přečíst žádné myšlenky.Byla jsem z toho trochu zklamaná , ale snad se to někdy naučím.Dala jsem už Eragona do jeho pelíšku a zavřela oči.Chvíli jsem nemohla usnout tak jsem začala počítat ovečky jak se říká. Ale vůbec to nepomohlo...Naštěstí jsem po čase usnula.Zzzzzzzzz KONEC 6. DÍLU